Reklama
 
Blog | Honza Vurbs

Freedom Flotilla Vs Evil Army?

Devět mrtvých a desítky zraněných. To ja zatím finální účet snahy několika stovek lidí o proražení námořní blokády, která od vítězství Hamásu před třemi roky svírá pásmo Gazy a následné operace izraelského námořnictva. Izraelský zásah byl okamžitě odsouzen napříč světem a většina novinových titulků obsahuje slova jako "masakr" a "krveprolití". Turecko-izraelské vztahy jsou na bodě mrazu a izraelská vlády je kritizována ze všech stran. Přidávám několik vlastních postřehů. Patent na pravdu naštěstí nemám, takže se těším na reakce...

Blokádou vstříc míru

Od vítězství hnutí Hamás v Gaze v červnu 2007 je tento hustě zalidněný pás pobřeží odříznut od zbytku světa. Důvodem je podle Izraele fakt, že je celé území ovládáno teroristickou organizací, jejímž hlavním cílem je zničení Izraele a šíření radikálního islámu. Strach z náboženských fanatiků v řadách Hamásu panuje i na Egyptské straně hranice a proto Egypt na blokádě s Izraelem spolupracuje. Pod hranicí s Egyptem se čile budují tunely, kterými se pašuje nedostatkové zboží, lidé i finance.

Může blokáda fungovat jako páka, která obyčejné lidi v Gaze donutí svrhnout Hamás a zvolit si nějakou přijatelnější vládní alternativu? Po třech letech to vypadá, že nikoliv. Ubombardovat nebo „vyhladovět“ (záměrně používám uvozovky, protože v Gaze sice situace rozhodně není růžová, ale Somálsko 90. let to také není) někoho až k mírovému soužití prostě nejde. Stejně tak je velmi sporné, nakolik je tato blokační politika legitmní a legální.

Reklama

Na druhou stranu je třeba říct, že i když je kritiků izraelského postupu mnoho, nikdo z nich nedokáže reálně odpovědět na otázku, jaké řešení je vlastně správné. Otevřít hranice? Z bezpečnostního pohledu je to nemyslitelné, z politického také. Hamás by mohl obnovit útoky na Izrael a jeho politické vítězství by také bylo nesporné. Jakékoliv izraelské vládě by otevření hranic s Gazou po prvním salvě raket zlomilo vaz. Stejně tak pro Egypt je vláda Hamásu a možné rozšíření jeho velkým strašákem.

Současný stav je dlouhodobě neudržitelný a alternativy jsou buď politicky neprůchodné nebo neslučitelné se zajištěním bezpečnosti Izraele. K tomuto konstatování se dá ještě přihodit klišé o tom, že jsou na obou stranách fanatici, pro které jsou normalizace vztahů a možný budoucí mír zcela nepřípustné alternativy.

Po laně mezi mírové aktivisty

Konvoj lodí s humanitární pomocí, v jehož čele byla loď Mavi Marmara, vyplul o víkendu z Kypru. Mavi Marmara byla zakoupena tureckou NGO IHH Humanitarian Relief Foundation, což islámská charitativní organizace napojená podle některých zdrojů na teroristickou síť Al-Káida. Jeho cílem nebylo nic menšho než prorazit námořní blokádu izraelského námořnictva a dostat do Gazy 10 tis. tun humanitární pomoci. Podle Izraele šlo o pouhou politickou provokaci a nikoliv snahu skutečně pomoci obyvatelům Gazy. V pondělí ráno (po nevyslyšených výzvách ke změně kurzu do izraelského přístavu Ašdod) začala izraelské jednotka Šajetet 13 s obsazováním lodí konvoje. Na pěti z nich se to podařilo bez vážnějších incidentů, na Mavi Marmara nikoliv. Dále jen telegraficky:

 

  • Průběh operace obě strany popisují zcela rozdílně. Podle aktivistů začali Izraelci nejdříve s varovnými výstřely a když jejich výzev nebylo uposlechnuto, zahájili ostrou palbu na loď. Aktivisté prý vztyčili bílou vlajku a měli snahu se vzdát, což ovšem Izraelci nevzali na vědomí a pokračovali ve střelbě a obsazování lodi.
  • Izraelci naopak tvrdí, že po neuspěšných výzvách začali vysazovat pomocí vrtulníků na palubu vojáky. Ti byli okamžitě napadeni předem připravenými aktivisty, kteří je začali lynčovat pomocí tyčí, nožů a dalších zbraní. Dvěma vojákům prý byli v potyčce odebrány pistole, které aktivisté obrátili proti nim. Kromě toho byly na palubě následně nalezeny praky, zápalné lahve a další podomácku vyrobené zbraně.

 

 

  • První vlna vojáků byla ozbrojena nesmrtícími zbraněmi (upravené paintballové pušky se značkovací a dráždivou municí) a pistolemi pro sebeobranu. Teprve následné vlny měly běžnou výzbroj ve formě pušek nebo samopalů. Podle mých neověřených informací byl vydán rozkaz mířit v případě střelby na nohy, aby se snížilo riziko možných smrtelných zranění. Většina obětí prý zemřela na vykrvácení, nikoliv přímo na střelná zranění (může to sice vypadat jako detail, ale svůj význam to má).

 

Co z těchto zatím nejasných informací lze vyvodit? Podle mě zhruba toto:

  1. Pro Izrael by případné doplutí konvoje do Gazy znamenalo vytvoření precedentu. Pokud by do Gazy dorazilo šest lodí tohoto konvoje, mohlo by příští týden vyplout deset lodí naložených zbraněmi rovnou z Íránu. Námořní blokáda je už z podstaty založena na tom, že do oblasti nepustíte nikoho. Jinak nejde o blokádu, ale o pouhou proklamaci.
  2. I přes velký počet občanů různých zemí na palubě lodí tvořila jádro konvoje podle všeho skupina „hard-core“ protizraelských aktivistů, kteří o možném střetu s Izraelci věděli a dopředu se na něj připravili. Byli rozhodnuti prorazit do Gazy a v případě neúspěchu se postavit na aktivní odpor.
  3. Izraelská vláda podcenila jejich ochotu přistoupit k násilnému odporu a nepřizpůsobila tomu své plány. Námořní komando Šajetet 13 není primárně cvičeno pro protiteroristické operace policejního charakteru, kde je hlavním cílem podezřelé zpacifikovat a zatknout. Rozhodnutí poslat první vlnu výsadku prakticky neozbrojenou znamenalo, že bude snadno přemožena a následná vlna bude muset logicky použít mnohem větší sílu, aby posádku lodi dostala pod kontrolu.
  4. Mluvit o aktivistech jako o neozbrojených civilistech postrádá alespoň u části z nich smysl. Člověk, který napadne s úmyslem zranit či zabít vojáka, ztrácí IMO statut civilisty a stává se legitimním cílem. Fakt, že byli ozbrojení „pouze“ chladnými zbraněmi nehraje v tomto případě roli. V tak stísněném prostoru, jakým je paluba lodi, je železná tyč stejně smrtící jako dávka ze samopalu.

 

Tak či tak znamená tato nešťastná událost další ránu pro pověst Izraele v očích zbytku světa. I kdyby Izrael v příštích dnech úspěšně dokázal, že šlo o kauzální řetězec událostí vyprovokovaných samotnými aktivisty, který bohužel skončil smrtí části z nich, pachuť zpackané operace tu už navždy zůstane. U tak citlivé oblasti, jakou Gaza je, se ovšem prvotní mínění vytvoří během pár minut a zpětné vysvětlování má už jen malý účinek. Kdo je v tomto případě viníkem je otázkou. Záleží na každém, aby si udělal vlastní obrázek. Sám v tom jasno nemám. Izraelská vláda měla, když už nic jiného, počítat s tím, že nebude stačit pouhá demonstrace síly a připravit plán pro násilné obsazení, který by vzal v potaz možný odpor posádky. Jedno je ale jisté – včerejší události na lodi Mavi Marmara nepřinesly nic dobrého ani jedné straně…

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama