Reklama
 
Blog | Honza Vurbs

Mají paprskomety?

Tuto závažnou otázku si klade Woody Allen ve své povídce o hrozbě UFO. Jak jsou na tom zelení mužíci nevím. My už však parskomety máme. Tedy skoro...

Od roku 1960, kdy Theodor Maiman v kalifornských laboratořích firmy Hughes vytvořil první emitor souvislých fotonových vln s podobnými frekvencemi, ušla laserová technologie velký kus cesty. Laserem vypalujeme nelegálně stažené filmy, oční lekáři s jeho pomocí korigují vady očí a vojáci po neviditelném paprsku navádí tunové bomby s vražednou přesností (ve všech smyslech toho slova).

Právě vojáci k laseru vzhlíželi v době jeho objevení s velkými nadějemi. Představa smrtícího paprsku, kterým jakýkoliv kanónfutr usmaží nepřátelský tank, však byla stejně naivní jako vývoj jaderného ručního granátu. Lasery tak ve vojenském sektoru našly uplatnění při měření vzdáleností, navádění letecké munice a později také jako příslušenství ručních zbraní. Tedy role neletální, byť směřující k likvidaci protivníka. Jediný způsob, jakým se dal laser reálně použít jako ofenzivní zbraň sám o sobě, bylo ničení optických soustav. Jenže s nimi často přímo kooperuje lidský zrak, kterému laser většinou příliš nesvědčí, a tak bylo od tohoto použití brzy upuštěno. Jedním z mála států, který laser využíval zcela záměrně k oslepování nepřátel, byl Irák. Nakonec bylo užívání laserů k záměrnému oslepování zakázáno mezinárodními dohodami. Pomocí paprsku tak můžete nepříteli shodit na hlavu pár set kilo trhaviny a železa, ale nesmíte z něj udělat uživatele slepecké hole…

Využití laseru jako zbraně sloužící k fyzické likvidaci cíle ale nebylo nikdy pohřbeno. Velký prostor měly mít lasery v "Hvězdných Válkách" prezidenta Reagana.  Družice s laserovými emitory napájenými jadernou explozí však byly moc velké sci-fi i pro George Lucase. Hvězdné války se sice nekonaly, ale na laserech se pracovalo dál. Dnes už laserové zbraně existují a fungují celkem dobře. Jen jsou stále příliš velké. To by však mělo být v dohledné době vyřešeno (odhadem 1 – 2 roky) a laserové zbraně se stanou skutečností. Ruční paprskomety to však ještě dlouho nebudou. Jejich uplatnění bude s velkou pravděpodobností čistě defenzivní a úkolem bude sestřelovat cíle pohybující se po balistické dráze.

Reklama

Jedním z nadějných systémů je i MTHEL. MTHEL je zkratka pro  Mobile Tactical High Energy Laser. Na jeho vývoji, který odstartoval na počátku 90. let, úzce spolupracoval Izrael s USA. Cílem bylo (a stále je) vyvinout přemístitelný laser schopný likvidovat letící dělostřelecké granáty a rakety krátkého dosahu. Systém se (zjednodušeně) skládá z radiolokátoru pro vyhledávání letící dělostřelcké munice a  laserového emitoru, jenž vyzařuje paprsek skrze optický teleskop. Během zkoušek, které probíhají s přestávkami od roku 1998, dokázal MTHEL zlikvidovat nespočet cílů – od minometných granátů až po salvy neřízených raket GRAD. Odvrácenou stranou úspěšných zkoušek je však velmi vysoká cena, hmotnost (komponenty zkoušeného prototypu váží úctyhodných +/- 180 tun) a samozřejmě omezení vycházející z fyzikálních zákonů (laseru příliš nesvědčí déšť, mraky, kouř…). Izrael kvůli vysokým nákladům na vývoj od programu nakrátko odstoupil, ale události loňského léta mnohé změnily. Cílem je  teď systém zmenšit do takové míry, aby byl v dohledné době schopen operačního nasazení. Problém však i tak zůstane cena. Jeden systém s dosahem okolo 10 kilometrů stojí desítky miliónů USD a tak je otázkou, jestli se v napjatém rozpočtu izraelské armády vůbec najdou finance na nákup MTHELu (či jeho nástupců). Výrobní náklady jednoho palestinské rakety Kassám jsou bohužel tisíckrát menší.

Takže paprskomety máme. Tedy skoro…

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama