Reklama
 
Blog | Honza Vurbs

Proč se bojím změny

Nechci se zde pokoušet o analýzy zákulisních bojů v Respektu. Nevím, zda je jejich důvodem spor o obsah, obsazení postů, pravomoci nebo vše dohromady. Jen mám strach, že přijdu o jednu z mála věcí, která se nemění...

Respekt mám rád. Díky rodičům jsem na něm doslova "vyrostl". Deníky většinou nečtu, protože na ně nemám čas a obsahově mne nijak neuchvacují. Nezajímají mne testy nové Škody Fabie v sešitu D, rozhovor s Anife Vyskočilovou v příloze "Rozvody o kterých se mluví" ani velký test pracích prášků. Pokud se chci dozvědět o dění v zahraničí, podívám se na web BBC, Haaretz nebo jiného média, které pokrývá tu kterou oblast. Jednou za týden si koupím Respekt a postupně se jím prokoušu. Některá témata mne zaujmou více, jiná méně, ale to k tomu patří. Jenže čtení Respektu má pro mne ještě jinou dimenzi – jde o určité zklidnění uprostřed nacpaného metra nebo tramvaje. Vždycky, když třímám v ruce ten papír, dýchne na mne nepatrný závan jiné, jakoby dávno minulé doby, který neumím přesně definovat. Dlouho jsem přemýšlel, proč tomu tak je. Nejspíše je to více věcí dohromady, ale asi největší roli v tom hraje barva. Respektive její absence. Respekt je většinou černobílý a když už se v něm nějaká barevná reklama vyskytne, použitý papír ji zkrotí na únosnou mez a já se tak mohu soustředit na čtení. Neruší mne barevné záhlaví, různé fonty a symboly. Je úplně jedno, jestli řídím auto, koukám na televizi nebo jdu na nákup. Všude víří barvy, kontrasty a různé obrazce. Ze všech stran křičí vývěsní tabule, značky, reklamní plochy a snaží se mě dostat – "Náš párek je teplejší! Héj, tady je telefonní budka! Koukej, tady je lékárna". Člověk je časem rezistentní a tak je barev více, fonty jsou větší a útočí z čím dál rafinovanějších míst (například v brněnských tramvajích jsou reklamní plochy už i na madlech). Většinu z tohohle spamu člověk ale stejně podvědomě sešrotuje a zadělá si jím hlavu.

Pokud si však Respekt na sebe vydělat přilákat nové čtenáře, budu asi mít smůlu a o oblíbenou černobílost přijdu. Bude nejspíš tištěný na tom hnusném umělohmotné papíru, který smrdí a je nepříjemný na dotek (alespoň já to tak mám). Nedovedu si představit, jak se na něm bude vyjímat úvodní kresba Pavla Reisenauera. Přibude sytých barev a pravděpodobně i barevných fotek. Přibude inzerce, která je umělohmotného papíru a sytých barev hodna – tedy auta, hadry, šminky a tisíc dalších "vychytávek". Možná přibudou různé vsuvky, grafy, koláče bleskových průzkumů a vysvětlující grafiky, které mne tak otravují u ostatních tiskovin. Pokud ano, už to pro mne nebude ten pravý Respekt. A to vůbec neřeším zmínky o nových "odlehčených tématech". Možná zbytečně plaším a kritizuji něco, co ještě nespatřilo světlo světa, ale mám strach…

Reklama