Reklama
 
Blog | Honza Vurbs

Z Bagdádu do Adenského zálivu

Blackwater USA oznámil, že velmi vážně uvažuje o zaplnění další díry, která se na trhu bezpečnosti objevila. Z chaosu bagdádských ulic se část zaměstnanců kontroverzního miliardáře Erika Prince nejspíše přesune do nebezpečných vod omývajících Africký roh.

Dnešní Somálsko je přímo učebnicovým příkladem tzv. Failed state. Od svržení režimu prezidenta Siada Barreho na začátku 90. let se ze země stalo bojištěm, na kterém se v průběhu let střetly snad všechny myslitelné kombinace mezinárodních i čistě somálských hráčů. Kmenové a klanové milice mezi sebou navzájem, americká námořní pěchota a speciální jednotky s milicemi, mírové jednotky pod hlavičkou OSN z nejrůznějších států světa (od Malajců přes Pákistánce až po Italy), skupiny militantních islamistů napojených na síť Al-Kajdy a konečně jednotky legitimní somálské vlády (vytvořené v roce 2004), která se spolu s etiopským kontingentem snaží porazit jak islamisty, tak jednotlivé klanové milice. Tento hodně zjednodušený mišmaš je víceméně záležitostí jihu Somálska. Sever je rozdělen na Puntland (vznik v roce 1998) a Somaliland (vznik v roce 1991). Oba tyto de iure neuznané a de facto existující samostatné územní celky jsou zcela nezávislé na chaotickém jihu a na poměry oblasti jsou celkem stabilní.

Výše zmíněná situace má za následek 1000 a 1 problém, který je na západě prezentován většinou formou obrázků s podvyživenými dětmi, případně bandou výrostků křižujících ulice Mogadiša na místním evergreenu silniční dopravy, tzv. technicalu. Není žádné tajemství, že léta panující ozbrojený konflikt všech proti všem má za následek katastrofální ekonomickou situaci na většině území. Ti méně šťastní jsou odkázáni na mezinárodní humanitární pomoc, ti schopnější s méně zábranami se živí čím se dá. Kromě oblíbeného přepadávání konvojů s humanitární pomocí (záležitost spíše 90. let) a výběru mýtného pod hrozbou zastřelením se v posledních letech stalo velmi výnosným obchodem pirátství…

Dnešní somálští piráti, kteří operují v drtivé většině případů z okolí puntlandského přístavního města Eyl, mají do Jacka Sparrowa hodně daleko. Na moře se vydávají v upravených rybářských lodích, které slouží jako plovoucí základny pro rychlé motorové čluny. V případě, že narazí na lukrativní cíl, donutí posádku ke spolupráci dávkou z kulometu nebo sprškou raket z RPG. Přepadená loď je unesena k somálským břehům a následně je za ni žádáno výkupné. Počet těchto útoků za poslední léta prudce narostl a v loďařských kruzích se začíná hovořit bezpečnostní hrozbě pro komerční námořní dopravu s globálním dopadem. Zatím posledním široce medializovaným incidentem byl únos ukrajinské dopravní lodi MV Faina, která byla piráty obsazena letos 25. září. Informace o jejím únosu se dostaly do médií hlavně proto, že plula do keňské Mombasy s nákladem zbraní, který zahrnoval i 33 tanků T-72. Loď je stále v rukou pirátů, kteří se podle některých zdrojů pokoušejí část nákladu vyložit. Nic na tom nemění fakt, že jsou obklíčeni plavidly amerického námořnictva. Na jeden takto medializovaný případ však připadají tucty dalších, které se do hledáčků novinářů nedostanou. Před pirátskými nájezdy navíc není bezpečná žádná loď, která je nucena plout kolem somálských břehů – několikrát už byly přepadeny a uneseny i lodě směřující přímo do Somálska s humanitární pomocí. Vláda Puntlandu není schopna proti čím dál lépe vyzbrojeným a organizovaným pirátským bandám zakročit a o legitimní somálské vládě to platí dvojnásob. Ta už se ústy svého ministra zahraničí Mohammeda Jammera Aliho nechala slyšet, že mezinárodní společenství má povolení proti pirátům bojovat. Už teď hlídkují v oblasti lodě amerického, francouzského, ruského, malajského a indického námořnictva a úspěšně odrazily několik útoků na lodě plující oblastí.

Reklama

Jenže Adenský záliv, navazující přímo na Suezský průplav, je jednou z nejfrekventovanějších námořních tras na světě. Ročně tudy propluje přes 20 tisíc komerčních plavidel a není proto možné ochránit všechny. Na Mezinárodní námořní organizaci OSN tlačí vlivné skupiny sdružující podnikatele v námořní dopravě (jako např. britský Nautilus/NUMAST), aby urychleně podnikla kroky k eliminaci této hrozby. Je otázkou, jak rychle budou jednotlivé státy či mezinárodní organizace typu NATO schopny na hrozbu zareagovat. Zatím prý jednají o podmínkách nasazení a vzájemné kooperaci. I kdyby došlo k vytvoření fungující společné protipirátské mise, lodní dopravu by to stejně negativně postihlo ve formě okamžitého zvýšení pojistných sazeb pro tuto oblast. Případné vyhlášení vod kolem Somálska za válečnou zónu by ceny pojištění vystřelilo doslova raketově.

A právě v této situaci přichází Blackwater (BW) jako jeden z hlavních hráčů na poli bezpečnostního outsourcingu s vlastním řešením. Dokud nebude mezinárodní společenství schopno adekvátně zakročit, nabízí své služby ve formě plavidla McArthur, které zatím BW  používal k výcviku svých klientů v námořní bezpečnosti. Nyní bylo toto bývalé výzkumné plavidlo upraveno tak, aby mohlo nést a zabezpečit dva lehké vrtulníky MD-530, které firma běžně používá v Iráku. Kromě toho má plavidlo nést na palubě 4 rychlé motorové čluny a potřebné technické vybavení pro jejich provoz. Vlastní posádku čítající 14 mužů doplní dalších zhruba 40 "bezpečnostních profesionálů" (jak je v jednom z rozhovorů nazval majitel BW Erik Prince). Vzhledem k tomu, že BW čerpá většinu svých zaměstnanců z řad bývalých příslušníků US Navy SEALs, není těžké si představit, že somálské piráty nejspíše čekají horké chvilky. Prohlášení BW, že loď i vrtulníky budou neozbrojené je pak poněkud úsměvné, protože jde klasickou hru se slovíčky – zbraně nebudou tvořit jejich integrální součást, ale na palubě rozhodně budou a nebude jich málo. Jako vždy Prince říká, že jeho zaměstnanci budou mít jasně daný postup, podle kterého se budou při hlídkování řídit a použití zbraní bude pouze posledním řešením. "Když je na 6 metrové rybářské lodi uprostřed Adenského zálivu parta mužů ozbrojená raketomety, pak je jasné, že asi nejsou na rybách" nechal se slyšet Prince. Moře má naštěstí do chaosu irácké metropole daleko a BW se tak snad podaří vyhnout dalším skandálům ohledně střelby do civilistů. Zatím BW podle všeho přímo neuzavřel žádný kontrakt, ale dostupné informace mluví o jednání s více než deseti potenciálními klienty.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama