Reklama
 
Blog | Honza Vurbs

Za hodinu na Youtube

Hodinu. Přesně tak dlouho trvalo, než se první videa pořízená během útoku na letišti Domodědovo objevila na Youtube a začala je přebírat světová média...

Čím dál dostupnější internet snižuje vzdálenosti mezi lidmi, což je v zásadě prima. Nejsme už odkázáni na informace z klasických médií a nemusíme čekat, až proběhne klasické kolečko „událost – místní média – světová agentura – místní média – příjemce zprávy“. Zatímco u pozitivních nebo neutrálních zpráv na tom není nic špatného, u těch typu Domodědovo už je to složitější. Hodinu po explozi už jsme mohli sledovat zakouřenou halu letiště a zmatené cestující, kteří se snaží na v situaci zorientovat. Na dalším videu jsou dokonce viďět i těla obětí.

Při své snaze dozvědět se podrobnosti vydal na server militaryphotos.net, kterou obývá specifická komunita vojáků, pracovníků bezpečnostních složek, fandů do vojenství i obyčejných freeriderů, kteří sice moc nepřispívají, ale loví informace. Ruská členská základna založila okamžitě nové diskuzní vlákno a začala filtrovat zprávy z ruských médií. Jako vždy byla tato decentralizovaná struktura rychlejší než zpravodajské agentury a díky zavedenému systému ověřování a zpřesňování informací nebyla o nic méně přesná.

Jenže to má i své stinné stránky. Když se hodinu po útoku na militaryphotos řešilo, jak dlouho bude FSB trvat, než vypátrá zbývající členy zodpovědné teroristické buňky, na opačné straně pólu se k symapatizantům teroristů dostala zpráva o úspěšném útoku na nepřítele. Mohli se podívat na roztrhaná těla obětí a několik z nich to možná přiměje k rozhodnutí stát se také mučedníkem. Propagandistické video, které ho může „nastartovat“, nejspíš natočil nějaký bezvěrec.

Reklama

Internet je dvojsečnou zbraní a může stejně dobře posloužit dobré i špatné věci. To není žádný objev. Ale nezaškodí si to občas připomenout. Snad nikdo z nás nebude nikdy muset řešit, jestli podobné záběry nahrávat na Youtube či ne. A kdyby náhodou ano, přemýšlejme o tom, jestli to skutečně stojí za to…

A ještě krátká poznámka k bezpečnosti na letištích (i jinde) – opět se ukázalo, že teroristé jsou všechno, jen ne hlupáci. Díky přísným kontrolám je příliš složité propašovat zbraň či výbušninu do letadla (ne však nemožné). Odletové haly jsou také relativně přísně střežené. Ale fronty se tvoří i u příletu a k výdeji zavazadel se dá na mnoha letištích dostat zcela volně. Řešení je z pohledu teroristy jasné… Včerejší útok tak opět potvrdil názor mnoha expertů, že vyšší bezpečnost nelze zaručit zavedením ještě dokonalejších technických prvků (rámy, scannery a detektory výbušnin), ale tzv. „profilingem“. Ten je založen na práci perfektně vyškolených agentů, kteří se prostě cestujících ptají. Na všechno a na nic. Díky zkušenostem, intuici a specifickému know-how však dokáží celkem přesně v mase lidí odhalit těch několik málo podezřelých jedinců. Izraelci profiling používali už v dobách, kdy Američané považovali letadla za svého druhu autobus a tomu odpovídala i bezpečnostní opatření.