Pokud prezident Klaus nevidí souvislost mezi angažmá v zahraničních misích a bezpečností ČR (tak jsem si jeho výrok vyložil já), pak bychom měli nejspíš urychleně opustit struktury NATO a vydat se rakouskou či švýcarskou cestou. Měli bychom znovu zavést základní vojenskou službu, během které by byly všem dospívajícím mužům vštípeny základy vojenského řemesla. Následně by měl být plně obnoven systém záloh a jejich pravidelných cvičení. Měly by být urychleně zmodernizovány hlavní typy bojové techniky a obnoveny některé uzavřené základny za účelem jejich provozu a údržby. Možná bychom také měli začít stavět protiatomové kryty u nových domů. Tím bychom se pomalu přiblížili oné kýžené neutralitě, po které čas od času volá spousta lidí. Jasně deklarovaná neutralita by nás zbavila velkého dílu dobrovolně přijaté odpovědnosti za sdílenou bezpečnost. Zbavila by nás nejspíš jevů, kterými nutně trpí systém profesionální armády (tedy například snahy extremistů o vstup do jejích struktur s vidinou toho, že si zabojují jako v SS). Jenže neutralita neznamená jen odmítání členství v mezinárodních spolcích a jistotu, že vojáci nebudou s velkou pravděpodobností nikdy nasazeni ve skutečném boji. Neutralita znamená hlavně to, že se připravujeme na možný střet s kýmkoliv. V našem případě třeba klidně se Slovenskem. Osobně neutralitu jako koncepci zajištění vlastní bezpečnosti nijak neodsuzuji, ale myslím si, že pokud hlava státu řekne A, měla by říci i B, které z její myšlenky přímo vyplývá…
Blog | Honza Vurbs