Mnoho lidí se domnívá, že vojáci postrádají fantazii. Opak je ovšem pravdou. Důkazem může být třeba takový BigDog, což je poměrně trefné označení v současnosti nejpokročilejšího čtyřnohého robota na světě. BigDog vyvíjí americká firma Boston Dynamics na zakázku agentury DARPA jako součást rozsáhlého programu Land Warrior, jehož výsledkem má být pěšák/bojový systém, plně integrovaný do tzv. digitálního bojiště (zjednodušeně řečeno jde o propojení běžného blátošlapa s ostatním železem pohybujícím se na moderním bojišti tak, aby mohl sdílet informace a tudíž efektivněji bojovat). Jenže všechny nové hračky, které mají amerického pěšáka povýšit na extrémně výkonný bojový systém, jsou celkem těžké a zabírají dost místa. Stačí se podívat na obrázek jednoho z "prototypů" a i laikovi musí být jasné, že tahat všechny tyhle krámy během přestřelky s lehce oděnými povstalci někde v údolí Panšíru nebude asi ta nejzdravější činnost. Právě z toho důvodu je dnešní pěchota motorizovaná a do akce nese jen minimum výbavy, nezbytné pro splnění úkolu. Zbytek se veze v obrněných transportérech a dalších vozidlech. Jenže jsou místa, kam se ani to nejpohyblivější vozidlo nemá šanci dostat. A právě zde má nastoupit BigDog. Váží něco kolem 70 kg, je metr dlouhý a zhruba 70 cm vysoký. Má čtyři hydraulicky ovládané nohy a pohání ho benzínový motor. Je řízen počítačem, který integruje data z laserového gyroskopu a tuctu dalších senzorů, sledujících nejrůznější parametry (polohu vůči povrchu, rychlost, sklon atd.). Unese 55 kg, poradí si se svahem o sklonu 35° a zatím peláší závratnou rychlostí 5 Km/h. Je to malý technický zázrak. A je strašně legrační. Posuďte sami:
Na rozdíl od BigDoga nespatřila "teplá bomba" nikdy světlo světa. Šlo o jednu ze zbraní, o jejichž vývoji uvažovalo americké ministerstvo obrany v roce 1994. Výsledkem měla být rodina neletálních chemických zbraní, které měly nepřátelské vojáky zcela vyřadit z boje, aniž by jim způsobily trvalé následky. Zapomeňte ale na slzotvorné granáty a pepřový sprej – Američané nejsou žádní troškaři. Jedna z chemikálií měla například způsobit, že se do zasaženého místa stáhne hmyz z širokého okolí a navíc pekně rozzuřený. Jeden takový chemický granát v nepřátelském zákopu by asi nadělal pěknou paseku. Oproti "teplé bombě" je to ale jen slabý odvar. Při její aktivaci se mělo do širokého okolí rozptýlit velmi silné afrodiziakum, pod jehož vlivem se měli zasažení vojáci věnovat více sobě navzájem, nežli nepříteli (kulantně řečeno). Jedna taková bomba, dopadnuvší doprostřed ležení íránské pěchoty, by měla asi větší účinek než zásah salvy neřízených raket. Na závěr snad zbývá jen dodat, že projekt "teplé bomby" získal letos prestižní ocenění IG Nobel Prize🙂
