Vždycky, když dojde na nějaké podobné třenice, tak mám dilema. Nejsem levičák, nehulím trávu a nesnáším, když odredovaná mládež tahá na fesťáky psy. Nemyslím si, že USA jsou největší zločinci na světě a na queer pochodu bych nejuchal ani za nic. Na druhou stranu nejsem z těch, kteří při chtějí POŘÁDEK a na vše koukají skrze paragrafy. Znám pár policistů a většina z nich jsou rovní chlapi s žaludečními vředy, které mají díky neschopným velitelům. Řeči o policejní brutalitě většinou nebaštím, ale na druhou stranu nemám problém uvěřit tomu, že Eichlerovi někdo na cele řekl, že dostane do držky a ne telefon.
Praha ale těmhle smíšeným pocitům dodává zvláštní pachuť – na jedné straně policejní manévry kvůli pár lidem v rozpadlém baráku. Ano, nemakají, holdují měkkým drogám a za sousedy bych je asi nechtěl. Na druhé straně tu ale máme bordel na Václaváku, šlapky Ve Smečkách a mercedesy bez čísel Na Příkopech. Pomalu zastavovanou proluku vedle Máje a mobilní kancelář páně Jančíka na Andělu. Rudolfa Blažka, který má rád Kabáty a pomohl jim s Vypichem, aby nemuseli hrát někde na letišti. Miliardu vyhozenou za (v budoucnu nejspíš povinnou) Opencard, která teče k chlapcům, kteří spolu mluví.
V Kodani mají Christianii. Je tam špína, smrad a lidi chlastají už v 9 ráno. Můžete si tam koupit kolo, květináče nebo heroin. Naproti přes ulici
stojí normální činžáky a autobusem jsou to tři minuty do centra. Policajti tam chodí se psy a granátomety na slzný plyn. Když tam při mé poslední návštěvě zatýkali jednoho z obyvatel, tak počkali, až se rozloučí s kamarády, poslechli si pár nadávek a bez pout s ním v klidu odešli k antonu. Před pár lety tam měli i nepokoje a hořela auta. Mít v metropoli squat rozhodně není bez problémů, ale nějak to tam funguje už XY let.
My nemáme squat, hořící popelnice a ani problémy. Zato máme Béma, Jančíka a Kočku v Juldě Fuldě…