- NATO včera oficiálně převzalo odpovědnost za dohled nad dodržováním Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1973. Vysoký představitel NATO, italský admirál Giampaolo Di Paola, při této příležitosti řekl: „Cílem NATO není rozhodnout o budoucnosti Libye a jejích obyvatel. To musí udělat sami.“
- Drtivá většina rebelů nemá naprosto žádný vojenský výcvik a zápolí s jakoukoliv zbraní složitější než kulomet. Měli by více munice, kdyby méně stříleli do vzduchu. Postupovali vpřed, dokud měli vzdušné krytí USA.
- Američané mohli poskytovat vzdušné krytí rebelům dokud bylo dobré počasí a dokud síly věrné Kaddáfímu používaly těžkou techniku, kterou lze ze vzduchu relativně snadno identifikovat. Kaddáfího jednotky se ale překvapivě rychle přizpůsobily nové situaci a začali používat stejné prostředky jako rebelové. V tuto chvíli přestávají být obě strany ze vzduchu odlišitelné, a to jak v otevřeném terénu (kde se bojuje nyní), tak městské zástavbě (kde se možná zase bojovat bude).
VS
Skrze letecký infračervený zaměřovač to vypadá nějak takhle:
- Pokud se libyjské armádě podaří držet rebely pod tlakem, budou tito ustupovat (čemuž se nelze divit) a Aliance jim ze vzduchu nijak nepomůže. Protože prostě nerozezná, kdo je kdo.
- Média dnes informují o tom, že prezident Obama podepsal tajný rozkaz o vyslání speciálních sil a operativců CIA do Libye. Včera se na to ptali mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho, který s úsměvem odpověděl „bez komentáře“ (což je pochopitelné). CIA v Libyi je. O tom není pochyb. Americké speciální síly už možná také a „bratranci“ z britské SAS by v takovém případě nebyli daleko. Vůbec bych se nedivil tomu, kdyby v Libyi byli už od evakuace britských občanů na počátku krize. Proč tam jsou? Jsou potřeba kvůli navádění leteckých útoků. Musí sbírat zpravodajské údaje, aby NATO mělo alespoň rámcovou představu o tom, co se na zemi ve skutečnosti děje. Kromě toho určitě čekají, jestli mezi rebely nezakopnou o příslušníky teroristických skupin (zatím se o tom jenom šušká, ale „pojízdní džihádisté“ jsou v těchto případech velmi rychlí).
- Obama stále trvá na tom, že případné dodávky zbraní rebelům jsou jednou z možností, jak zabránit jejich porážce. Jak to jde dohromady se zbrojním embargem je otázka… Rebelové IMO nepotřebují zbraně (které stejně neumí používat), ale především pomoc co se týče velení a alespoň minimální výcvik „za pochodu“. Ten ale mohou poskytnout jen příslušníci speciálních sil, o kterých nikdo s určitostí neví, jestli v Libyi jsou. Co na to říká část amerických zákonodárců, kterých se Obama neptal, jestli do Libye někoho poslat, není těžké. Stačí si pustit CNN. Někteří (Demokraté) tvrdí, že jde o normální válku, a že Obama porušuje Ústavu, když nepožádal zákonodárce o souhlas s jejím vedením. Pak je tu ale třeba McCain, který naopak kritizoval útlum operací v těchto kritický dnech s tvrzením, že narušuje důvěru spojenců i té části libyjského režimu, který by možná Kaddáfího opustila.
- Libyjský ministr zahraničí Músá Kúsá sice zběhl, ale jestli je to počátek eroze režimu je zatím nejisté. Kaddáfí je možné excentrický tyran, ale určitě ne hlupák. Dobře ví, že pokud se mu povede udržet tlak na rebely, má šanci je porazit dřív, než se jim díky případné asistenci zvenčí podaří lépe zformovat.
- Nakonec je tu ještě jedna možná alternativa, o které se nahlas moc nemluví. Tou je využití služeb soukromého sektoru. Na trhu je spousta komerčních subjektů, které by za příslušný obnos rebelům rády poskytly výcvik a podporu v boji proti armádě. Ale to už jsme v hodně šedé zóně – soukromé subjekty a jejich kontraktoři jsou ideálním krytím pro aktivity tajných služeb (není nic jednoduššího než jedním podpisem změnit operativce CIA na bezpečnostního konzultanta). Navíc – když služeb žoldnéřů (byť mezi kontraktorem a žoldákem JE rozdíl) využíval Kaddáfí, nikomu se to moc nelíbilo. Obhájit to nyní v opačném gardu by bylo dost obtížné…
Jak z tohohle guláše ven teď asi neví nikdo. Jak moc rebelům (ne)pomáhat? Mělo by být NATO aktivnější či naopak? Možná bude vědět někdo ze čtenářů. Já osobně v tom tedy jasno nemám…