Proběhne sice ještě odvolací řízení, ovšem to moc času nezabere a nějaký spásný obrat Saddáma stejně nečeká. Oběšený krutovládce mohl udělat krásnou tečku za celým vojenským tažením proti jeho vládě, která ničila obyčejné Iráčany. Tak si to nejspíše představovala administrativa prezidenta Bushe. Podle něj je ostatně rozsudek milníkem pro celý Irák. Jenže to bohužel není milník na rovné dálnici, jejíž trasa je Saddám – vojenská operace USA – odsouzení diktátora – světlé zítřky demokratického a svorného Iráku (+ zpět získané pozice amerických republikánů).
Situace v Iráku není dobrá. Je velmi špatná a země se potácí na kraji propasti zvané občanská válka. Rozsudek nad Saddámem tak může vztah Ši'ítů a Sunnitů ještě více polarizovat. V Sadr city jásají a oslavují, v okolí Tikrítu dští síru a volají po pomstě. Jediné, na čem se oba tábory shodnou, je střelba do vduchu. Tyhle vášně nejspíš do týdne opadnou a zůstane opět u běžných výbuchů a vražd. Koneckonců, rozsudkem smrti děti nenakrmíte. Otázkou je, co nastane, až se Saddám bude houpat, protože střelba vertikální se může velmi rychle změnit na střelbu vodorovnou.
Jsem přesvědčen, že Saddám měl být souzen a odsouzen. Argumenty, které říkají, že je to nespravedlivé, protože jiní diktátoři nevisí, nepřijímám. Alespoň bude o jednoho méně. Jen mě mrzí, že byl celý ten jeho proces spíchnutý horkou jehlou a podle toho také vypadá. Zpupný krutovládce pohrdající všemi a vším, mrtví svědci i žalobci, vměšování irácké vlády atd. Navíc to vypadá, že Saddám bude viset ještě dřív, než bude vyřčen verdikt v dalším procesu (ve kterém je souzen vyhlazování Kurdů v roce 1988), což není zrovna moc šťastné. Celému soudu by nejspíš prospělo, kdyby se konal na neutrální půdě pod mezinárodním dohledem. Měl by tak větší váhu a pravděpodobně by byl i bezpečnější pro všechny zúčastněné. Jenže na to už je bohužel pozdě.
Škoda, že Saddáma nezabila bomba při začátku americké operace nebo rozvášněný dav těsně po jeho svržení. Nebo ho mohla stihnout mrtvice jako Slobodana Miloševiče. Bylo by to rychlé, poměrně nestranné a navíc i celkem fotogenické. Takhle totiž otázka Saddámovy popravy rozděluje nejen Irák ale i zbytek světa. Navíc je v očích velké skupiny lidí dávno mučedníkem a jeho poprava tomu moc nepřidá.